Vztah s otcem aneb jak si doplnit karty, které osud nerozdal?

Naši rodiče a zkušenosti s nimi jsou základní pilíře našeho chování a vidění světa. Jsou to takové otisky, návody o které se opíráme a které používáme při rozhodování a chování. A také neovlivňují jen nás. To, jak se například choval můj táta k mojí mámě bude zásadně ovlivňovat to, jak se já budu chovat ke své ženě/partnerce, a to jak v dobrém, (chci být jako táta), a nebo ve zlém (určitě nebudu jako táta!). To samé platí u dětí…

Před pár dny skončil sraz hustých mužů a mimo jiné jsme se tam zabývali právě tématem chybějícího táty, a jako vždy to bylo velmi obohacující a osvobozující pro všechny zúčastněné (80 mužů)! Co tedy pro život může znamenat nepřítomný táta?

Nepřítomný táta

Byl tvůj táta často pryč? Pozdě večer, když se vrátil z práce, se jen navečeřel a šel se dívat na televizi? Bil tě? Opustil tě?
Pokud otec chyběl v životě muže – buď nebyl fyzicky přítomný, nebo nebyl emočně přítomný – chybí mu pravděpodobně jeden pilíř psychiky a může být nevyvážený. Příliš mnoho mámy, anebo všeobecně ženskosti při výchově chlapce může způsobit, že z něj vyroste “hodný chlapec – muž”, který se bojí někoho naštvat, obtěžovat, nebo je příliš orientovaný na druhé na úkor sebe. 

Neříkám, že někoho štvát, nebo obtěžovat je znak zralého muže 🙂 Jenom říkám, že v životě se tomu nevyhneme… A o to jde – nevyhýbat se nepříjemným pocitům a střetům. Naučit se je správně dávkovat – a vyvážit je ohleduplností a respektem.

Co s tím?

Jedna z možností je dopis. Ne, nezaspal jsem v minulém století, opravdu dopis. 🙂 I když na něj nemáš kontakt, nebo už není mezi námi. Zkrátka si vyhraď třeba hodinu, nebo chvilku každý den, a zkus opravdu od srdce odpovědět na tyto otázky:

1. Co tě na tvém vztahu s tátou štvalo? (nenaslouchal mi, nepochválil mě, nebral mě vážně…)
2. Co ti chybělo? / Co jsi nedostal? (společné zážitky, vzor, vedení, jak se chovat k ženě…)
3. Čeho jsi se bál? (samota, nepochopení, kritika…)
4. Co bylo dobré?

Dopis můžeš potom rituálně spálit (v duchu u toho otci poděkovat, vynadat, odpustit a rozloučit se s ním), občas si ho přečíst, nebo třeba, pokud je to možné a máš o to zájem, ho dát/přečíst otci. Ať už se rozhodneš jakkoli, je opravdu super, že ses vůbec odhodlal udělat první krok!

Toto téma je ale velmi citlivé a vyžaduje opravdu čas a práci na sobě, ale jakmile si v něm člověk jednou udělá jasno, může mu to úplně změnit jeho chování i náhled na život.

Partu podobně naladěných chlapů najdeš ve skupině bojovníků, šamanů, nebo na již výše zmíněném srazu hustých mužů.
Pokud se ti při čtení tohoto článku něco vybavilo, nebo cítíš, že je to součást i tvého příběhu, pojď na svém vztahu s otcem zapracovat! V těchto skupinách najdeš takové muže, kteří na tom jsou stejně jako ty, i takové, kteří si tímto procesem už prošli, a kteří ti svým příkladem ukážou, jak na to. Takto si můžeš doplnit chybějící pilíř a stát se vyváženým, zralým mužem. Mužem, který si doplní karty, které mu osud nerozdal. Tak klikni a pojď na sobě zamakat!

A nezapomeň článek sdílet, ať pomůže co nejvíce mužům (i ženám :))! Díky!

„Tvá cesta začíná dnes, makej na sobě!“